Chuť a estetika, tradice a experiment v gastronomii
podle Magdaleny Dobromily Rettigové
                                                                                                     Litomyšl 19. - 20. května 2018

Poslední roky v Rychnově zkaleny byly Rettigové těžkým úrazem, z něhož sotva doufala bez zmrzačení vyváznouti; leč proslulý ranhojič na Hořičkách Pich vyléčil jí nakonec pravou ruku tak šťastně, že když koncem roku 1834 do Litomyšle se přestěhovala, opět všecku svou činnost v míře ještě zvýšené zahájila v tomto staroslavném městě, jež mělo se jí státi posledním útulkem a do jehož historie ona přidala světlý paprsek vlasteneckého uvědomění ženina.

Povzbuzujíc dcery litomyšlské ku čtení a vlasteneckému smýšlení, nedosti tu vyvinutému, učila je vaření a vedení domácnosti a měrou velmi rozsáhlou ručním pracím ozdobným, které se od té doby staly jaksi tradiční předností města.

Tomuto "industriálnímu" vyučování věnovala se pak úplně, když r. 1844 (26. července) manžel její zemřel, - a škola dívčí má do dnešního dne po své proslulé učitelce krásnou památku. Sebralať prostředkem loterie kapitál 200 zl. stříbra a odkázala jej škole industriální tím způsobem, aby vždy na konci školního roku z úroků podělena byla nejpilnější a nejmravnější dívka, spolužačkami samými vyvolená pod dozorem "komisaře ze slavného magistrátu". Právo na dobrodiní to mají jen dcery chudých měšťanů litomyšlských, a kdyby těch nebylo, dcerky jiných měšťanů a příslušníků. Odměna vložena bývá do spořitelní knížky a teprve při plnoletosti neb provdání se žačky jí odevzdána. Avšak dívky, jež by dalším životem vyznamenání toho nehodnými se ukázaly, pozbývají vkladu. Nadace upadla po nějaký čas v zapomenutí, r. 1877 bylo však poděkování ve smyslu zemřelé dobrodějky obnoveno a hned šest žaček částkou poměrně velikou z úroků nahromaděných poděleno. Od té doby opakuje se dobročinný akt, provázený přiměřenou slavností, někdy i výstavkou ručních prací, v pravidelných lhůtách. Vzpomínka na milou učitelku "industriální" uchována jest v Litomyšli, jak již naznačeno, i jinak než těmito slavnostmi: Jak na škole dívčí, dávno již měšťanské, tak ve Spolku paní a dívek pěstovány jsou ruční práce způsobem uměleckým, o čemž svědectví podávají četné výstavy v městě i mimo ně a četné ceny za ně získané.

(z knihy Magdalena Dobromila Rettigová: Domácí kuchařka, ODEON Praha 1986)

Litomyšlské paní a dívky se poprvé po smrti své zakladatelky sdružily v roce 1875, aby pomohly při přípravě odhalení pomníku M. D. Rettigové na litomyšlském hřbitově, poté se však sdružení rozešlo. Za necelých 10 let se paní a dívky sešly znovu k uspořádání velkého bazaru ve prospěch Ústřední Matice Školské. Akce byla úspěšná a přivedla tehdejšího starostu Františka Gregora k myšlence, aby zúčastněné ženy zůstaly v trvalém spolkovém svazku. Dne 2. července 1884 byly zadány stanovy spolku a svou činnost započal spolek valnou schůzí, konanou 26. dubna 1885. Vedení spolku zavedlo pravidelné pondělní podvečerní schůzky členstva a hostů, při kterých probíhaly čtenářské besedy a postupně se vyvinuly ve schůze s poučnými přednáškami a bohatým hudebním nebo recitačním programem. Hned v prvním roce činnosti byl při spolku založen pěvecký sbor, sbormistrem se stal učitel František Vogner. Od druhého roku byla zvolena předsedkyní spisovatelka Teréza Nováková (vedla spolek v letech 1886-1887, 1888-1895). Spolek pořádal také výstavy ručních prací, kreslířské kursy, půjčoval knihy a časopisy. Paní a dívky se také se věnovaly charitativní činnosti- zřídily kuchyni pro místní chudé žáky, vařily polévky, rozdávaly mléko s pečivem a při vánočních besídkách i oblečení. Výbor spolku se staral o děti v městském sirotčinci, založil lékařskou poradnu ve městě a r. 1917 instituci Ochrana matek a dětí.

Padesátiletá činnost spolku byla zhodnocena v jubilejním Almanachu Spolku paní a dívek vydaném v r. 1935 v Litomyšli. Činnost spolku zanikla za druhé světové války.

Spolek paní a dívek v Litomyšli vznikl v únoru roku 2004 v rámci stávajícího Sboru paní dívek jako sdružení žen, které se chtějí setkávat a ovlivňovat svou činností veřejný život Litomyšle a hlásí se k tradici původního Spolku paní a dívek. Jak jsem již zmínila v předcházejících kapitolách, na tuto činnost částečně navazuje Sbor paní a dívek v Litomyšli, avšak jeho hlavní náplní je zpěv, proto v jádru sboru vznikla iniciativa k obnovení původního poslání tohoto ženského spolku- tedy vzdělávání a humanitární práce. Výbor spolku tvořily Vendula Látalová, Lenka Košková a Pavla Brýdlová. V současné době jsou členkami V. Látalová, L. Košková, Vlasta Ritzingerová a Dana Bažantová.

V letech 2004 - 2007 spolek uspořádal celkem 15 debatních večerů v malém sále zámeckého pivovaru s přednáškami zajímavých osobností na různá témata, volená tak, aby zajímala hlavně (ale nejen) ženy a byla pokud možno zaměřená na aktuální otázky a problémy.

 

AKCpng