Chuť a estetika, tradice a experiment v gastronomii
podle Magdaleny Dobromily Rettigové
                                                                                                     Litomyšl 19. - 20. května 2018

Desetiletý pobyt manželů Rettigových v Rychnově nad Kněžnou patřil v jejich životě k nejaktivnějším a zároveň k nejšťastnějším údobím společného života. Do Rychnova se odstěhovali v březnu roku 1824 a zůstali zde do roku1834, tedy plných deset let. Zde dopsala v roce 1825 M. D. Rettigová své nejstěžejnější dílo – Domácí kuchařku, aneb pojednání o  masitých a postních pokrmech pro dcery české a moravské, která byla vydána v roce 1826 u knihtiskaře J.H. Pospíšila v Hradci Králové. Zásluhy na jejím sepsání si přičítal rodinný přítel Dr. František Xaver Koráb, který léčil její vleklou chorobu a výměnou za nemalý honorář si vyžádal knihu, do níž měla paní Rettigová sepsat všechny své báječné recepty jídel, kterými je nejednou hostila, ale také hradecký vydavatel Rettigové Jan Hostivít Pospíšil, který v předmluvě k sedmému vydání Domácí kuchařky píše, že to byl on sám, kdo svou přítelkyni – „umělkyni v kuchaření“ o tuto knihu požádal. Dnes se již nedozvíme, kde je pravda, ale jisté je, že se kuchařka stala dnešními slovy „bestsellerem“ a dočkala se neuvěřitelného počtu vydání v češtině i němčině.

 J. S. Rettig byl městským justiciárem, kancelář měl v budově radnice na Starém náměstí a zde také s celou svojí rodinou bydlel. Po mnoha letech se vrátil do těsné blízkosti místa, kde se  21. června 1774 narodil a vyrůstal v půvabném prostředí zámečku v Kvasinách, pouhých 5 km od Rychnova nad Kněžnou, jeho otec Jan zde zastával stejně jako on funkci vrchnostenského justiciára.

Paní Magdalena vyzrála v ženu, která kromě péče o domácnost a děti byla aktivní vlastenkou a šiřitelkou osvěty. Rozšířila spřízněný okruh vlastenecky zaměřených rodin, a kromě rodiny Andresových a Korábových, se kterými udržovali kontakty v Ústí nad Orlicí, to byli také  - Václav Kliment Klicpera, František Vladislav Hek, Michal Silorád Patrčka, Josef Liboslav Ziegler, se kterými se přátelili. Mimo Hradecko měla paní radová korespondenční kontakt s moravským vlasteneckým střediskem v Brně, kde zprostředkovatelem byl Dominik Kynský, profesor, piarista, překladatel.

V roce 1826 se setkala paní Rettigová s tehdy mladičkým Františkem Palackým, pro kterého mělo toto setkání velký význam. Znala se s vlastenecky zaměřeným Dr. filosofie Josefem Vojtěchem Sedláčkem, s nímž se seznámila v roce 1826. Přátelské vztahy je pojily s vlastenecky zaměřeným děkanem Páterem Tadeášem Veselým a ředitelem rychnovského kůru kantorem Ignácem Vorlem.

Zde v Rychnově nad Kněžnou začaly děti Jindříška, Karel a posléze i Josef navštěvovat nižší třídy piaristického gymnázia. Nejstarší z dětí – Jindřiška rozvíjela své mimořádné hudební nadání.  Během pobytu v Rychnově nad Kněžnou, kdy děti postupně dorůstaly, se paní Magdalena neúnavně věnovala literární tvorbě.

V roce 1834 se Rettigovi odstěhovali do Litomyšle.

 

AKCpng