Chuť a estetika, tradice a experiment v gastronomii
podle Magdaleny Dobromily Rettigové
                                                                                                     Litomyšl 19. - 20. května 2018

 V roce 1817 získal J. S. Rettig místo zkoušeného radního městského úřadu v Ústí nad Orlicí. Manželé bydleli nejprve v Kostelní uličce a v roce 1823 se přestěhovali ještě do ne zcela hotového domu řezníka Prince na východní straně náměstí, který je dnes znám jako "Princův dům".

Národní vědomí, které u Magdaleny probudil její manžel, se v Ústí začalo plně rozvíjet. Nejprve to bylo setkání se zdejším rodákem, knězem Matějem Josefem Sychrou, který ji překvapil svou čistou a jadrnou češtinou a následně a nejvíce seznámení s dalším ústeckým rodákem, lékařem a velkým vlastence Františkem Xaverem Korábem. Manželé Rettigovi se stali společně s manžely Andresovými stálými hosty manželů Korábových. Schůzky těchto českých rodin v zahradě "Na Korábově" daly podnět k založení české knihovny v Ústí nad Orlicí. Vznikl zde návrh, aby se vzájemně za každé cizí slovo zapletené do češtiny zaplatil groš. Z těchto "pokut" pak byly zakoupeny české knihy. 30 českých titulů pak věnoval do fondu knihovny sám Dr. Koráb. Vedením této knihovny pak byla pověřena  právě paní Magdalena.

S knihovnou jsou spojeny i další osudy Magdaleny Rettigové. Při výběru českých knih u vydavatele Jana Pospíšila v Hradci Králové se setkala s osvíceneckým knězem J. L. Zieglerem, kterému ukázala své literární pokusy. Po přečtení prohlásil "To musí do tisku a do světa" a navrhl ji, jak bylo tehdy mezi vlastenci zvykem, používat ryze české jméno a to Dobromila. Od té doby se podepisovala Magdalena Dobromila Rettigová. Její literární tvorba začala postupně vycházet nákladem vydavatele Jana H. Pospíšila. České jméno v té době přijal i její manžel a to Sudiprav místo původního Alois.

Stejně jako počátek její literární činnosti je s Ústím spojen i zrod jejích kuchařských knih. Otevřela si "kuchařskou školu" pro česká děvčata, kterou provozovala v domácnosti manželů Andresových. Z těchto kurzů pak vznikla její slavná "Domácí kuchařka", ale to už manželé Rettigovi žili v Rychnově nad Kněžnou a nemocnou Magdalenu jezdil léčit dr. Koráb a jako svoji odměnu za léčení si přál, aby sepsala všechny svoje výborné recepty. A tak vzniklo dílo, které autorku proslavilo více než všechna její beletrie a je živé dodnes. Bylo vydáno pod názvem "Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské". 

Ačkoliv byl její pobyt v Ústí nad Orlicí krátký, byl velice významný nejen pro město, ale i pro ni samotnou. Zde se prohloubilo její vlastenectví, zdokonalila se v české řeči a začala svou spisovatelkou kariéru. Zde se ji také 8. 3. 1821 narodil syn Ondrej Josef Liboslav, pozdější kněz a přírodopisec.

 

AKCpng