Chuť a estetika, tradice a experiment v gastronomii
podle Magdaleny Dobromily Rettigové
                                                                                                     Litomyšl 19. - 20. května 2018

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, se narodila dne 31. ledna 1785 ve Všeradicích u Hořovic. Její otec byl purkrabí a v rodině se mluvilo pouze německy. Otec brzy zemřel, stejně jako její sourozenci a tak jen s matkou se přestěhovaly do Plzně, kde Magdalena chodila do školy. Později pobývala u zámožné tety v Praze, kde se ve svých 12 letech seznámila s českým spisovatelem a buditelem Janem A. S. Rettigem, svým budoucím manželem (vstoupila do manželství ve 23 letech). Rettig byl zapáleným stoupencem národního obrození, který mj. požadoval, aby se v rodině mluvilo česky. Ke svým jménům si přidali slovanská jména. Magdalena si vybrala jméno Dobromila, manžel Sudiprav. V Magdalenině díle se odráží její život a především její potřeba "poučovat" a vzdělávat - Mařenčin košíček, Sbírka rozličných myšlenek. Psala ráda dopisy, které veršovala, a k tomu vedla i své přátele. Říkala, že takovéto dopisy jsou "básnířské". Její prozaická díla a divadelní hry patřily k velmi oblíbeným - Chudobičky Kafíčko, Bílá růže. Vycházely v různých časopisech a almanaších (Dobroslav, Čechoslav, Poutník slovanský, Milozor a Milina).

Magdalena Rettigová je ovšem dodnes nejvíce známá díky své české a beletristicky psané Domácí kuchařce, která poprvé vyšla již v roce 1826 a poté byla vydávána téměř sto let. Kuchařka byla velmi oblíbená zřejmě proto, že se jí podařilo oslovit ty správné měšťanské čtenářky z tzv. malých domácností, tedy ze středního stavu, který byl tehdy velmi aktivní a zajímal se o obrozenecké hnutí. Její "Kuchařka" tak sehrála velmi významnou roli nejen po stránce obrozenecké, významně přispěla k rozvoji českého jazyka. Magdalena se snažila všemi možnými způsoby šířit vzdělanost mezi ženami. Když se v roce 1834 přestěhovala s manželem do Litomyšle, začala pořádat různé kroužky tzv. káfíčkové společnosti. Zde se probíralo vedení domácnosti, vaření a jiné praktické věci, zajímající každou ženu. Magdalena měla celkem 11 dětí. Zemřela rok po svém manželovi v roce 1845 v Litomyšli.

(podle wikipedie)

Po svatbě se manželé Rettigovi odstěhovali do Tábora,  J. A. S. Rettig však jako právník často měnil působiště a tak rodina později pobývala v několika východočeských městech - v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a v Litomyšli.

 

AKCpng